Centrum zdravého životního stylu a prevence

Mnoho zdravotních potíží souvisí s nesnášenlivostí mléka.

U svých klientů zjišťuji dost často alergii na bílkovinu kravského mléka a mnohem častěji intoleranci laktózy. Někteří lidé mohou mít jak alergii na mléčnou bílkovinu, tak i intoleranci laktózy.

Moc dobře vím, co může intolerance laktózy způsobit. Se svým synem jsem byla mnohokrát na pohotovosti s bolestmi bříška.  Je to již dávno, tehdy jsem netušila, že většina lidí ztrácí schopnost štěpit mléčný cukr od 2 až 5 roku života. Od té doby co nepoužívám mléčné výrobky zmizeli synovo bolesti bříška a další potíže. Jediné mléčné výrobky má syn ve škole (hlavní jídlo) a tento rok i na táboře. Na tábor pro jistotu dostal Assimilátor/enzymy a Corál Probiotik. Díky stravě, která nezahleňuje organismus, děti přestaly kašlat a v noci klidně spí. Pokud onemocní, velice rychle se uzdraví, projevy nemoci jsou mnohem mírnější. Nepoužíváme od té doby žádné chemické léky ani antibiotika.

Intolerance laktózy

Laktóza je přirozenou složkou mléka a mléčných výrobků.

Lidé, kteří nemají dostatek enzymu laktázy, nemohou strávit mléčný cukr-laktózu. Vznikají tak trávicí potíže, bolesti břicha, pocity tlaku v břišní dutině, nadýmání, pocit plnosti, průjem, dochází k produkci plynů, může se objevit i zácpa, nevolnost a zvracení. Další možné příznaky laktózové intolerance jsou bolesti hlavy, alergické projevy (ekzém, svědění) záněty dutin, rýma, únava, špatné soustředění ale i nervozita.

Laktózová intolerance byla poprvé popsána Hippo­kratem, tzn. přibližně 400 let před naším letopočtem. Některé zdroje uvádí, že až 75 % populace celého světa trpí nesnášenlivostí laktózy a to rozhodně není málo.

Příroda nás naprogramovala tak, že po ukončení 2. až 5. roku života přestává fungovat gen pro enzym laktázu.

Řada studií prokazuje spíše negativní vliv mléčných produktů na naše zdraví. Reklamy nás neustále masírují nutností konzumace mléčných výrobků, a to proto, že mléčné produkty umí svým výrobcům vydělat nemalé peníze. Média mají v tomto směru velkou moc, celoplošně osloví i ty lidi, kteří o záludnosti pravidelné konzumace mléčných výrobků nic nevědí.

Je v celku logické, že na etiketách těchto výrobků nebudou informace typu:

,,Pravidelná konzumace může u části populace způsobit trávicí potíže.“

,,Nekonzumujte v zimě z důvodů ochlazujícího účinku.“

,,Pozor, zahleňuje.“

Marketingové strategie prodejců jsou stále propracovanější a my spotřebitelé obtížně odoláváme tvrzení o schopnosti takových výrobků podporovat imunitní systém nebo předcházet vzniku osteoporózy z důvodu vápníku. Jakákoliv tvrzení, že mléčné výrobky dodávají dostatek vápníku, jsou pravdivá pouze z jednoho úhlu pohledu. Faktem je, že kravské mléko je bohatým zdrojem vápníku, ale žádná reklama vám neřekne, že celková biologická využitelnost tohoto prvku je velmi nízká z důvodu jeho vazby na aminokyseliny s obsahem síry. Síra brání využití vápníku.

Pro osoby, které mají s trávení laktózy problém nebo mléčné výrobky nechtějí konzumovat z etických důvodů, je řada rostlinných alternativ k mléčným výrobkům. Výborné je například rýžové mléko, ovesné, mandlové, kokosové a mají i řadu výhod jsou stravitelnější a nezahleňují.

Mnohem lepší využitelnost vápníku je z mnoha rostlinných zdrojů.

Obsah vápníku v potravinách v mg/100g:

Kravské mléko 120mg, Jogurt 180Mg, Sýry 200-800mg, fazole 137mg, tofu 130mg, sójové boby 250mg, na´t petržele 200mg, pažitka 325mg, sušené meruňky 80mg, mák 1400mg, sezamová semínka 700mg, řasa agar 400mg, řasa wakame 1300mg, kedluben 70mg, brokolice 100mg, mandle 260mg

Mnohé vědecké studie naopak potvrzují prospěšnost umírněné konzumace zakysaných mléčných výrobků. U zakysaných mléčných výrobků je koncentrace lak­tózy působením mléčných bakterií snížena přibližně o jednu třetinu. V měkkých sýrech je laktóza dokonce téměř zcela odbourána.

Ti co nemají s trávením mléka žádné potíže, pokud budeme ctít pravidla střídmosti a pestrosti je možné takové výrobky zařadit do stravy 2x až 3x do týdne.

Je třeba si uvědomit, že potravina konzumovaná v nadbytečném množství škodí.

Před několika dny mě navštívila paní s bolestí nohou při chůzi. Co krok to nepříjemná bolest. Paní se udělal kostní výrůstek- patní ostruha. Jako jednu z příčin všech možných zdravotních potíží, které paní měla jsem zjistila nevhodný jídelníček a intoleranci laktózy.

Ptala jsem se jí, co jedla předcházející den. K snídani bílé pečivo s lučinou a mléko. K obědu brambory s nivou a k večeři jogurt s ovocem a cukrem. Zelenina jí moc nechutná, a když už, tak jí pouze rajčata a okurky.

Patní ostruhu detoxikací organismu neodstraním, v tomto případě bude nutná operace. Pokud paní, neudělá změnu ve svém jídelníčku, výrůstky se jí budou pravděpodobně tvořit stále. Jídelníček mé klientky je kyselinotvorný, a kyseliny je třeba neutralizovat zásaditými prvky jako je vápník. Vápník se pak odčerpává z kostí a možná právě proto došlo ke vzniku ostruhy.

Z mého úhlu pohledu souvisí její potíže s nevhodným jídelníčkem, nedostatkem vitamínů. Možná k tomu přispěla i nadváha a nevhodná obuv. To jsou příčiny vzniku patních ostruh, které se běžně uvádí, ale o nevhodném jídelníčku se nikde nepíše.

Znám paní, která byla na odstranění patních výrůstků několikrát, výrůstky lékaři odstranily, ale za čas se jí udělali nové. Proto je mnohem důležitější hledat příčinu těchto potíží.

Důležité je vědět, že mléko a mléčné výrobky jsou často také součás­tí dalších potravin, do kterých jsou přidávány při jejich výrobě. Je to možné zjistit na etiketě dané potraviny tj. obsah mléka, laktózy, syrovátky, tvarohu, sušeného mléka. V potravinách může být laktóza přítomna v sladkém i slaném pe­čivu, sušenkách, instantních směsích, masných výrobcích, ale i v přípravcích k podpoře redukce hmotnosti.

Nárůst produkce potravin obsahujících lak­tózu je od roku 1979 do roku 2004 v USA šestinásobný.

 

Kulturně-historická hypotéza laktózové tolerance v dospělosti (Simoons 1970, McCrancken 1971) je v dnešní době nejvíce podporovaná hypotéza vzniku laktózové intolerance. Mutace genu vedoucího k laktózové toleranci je zde spojována s počátkem konzumace mléčných výrobků, tedy s dobou přiblizně před 10 000 lety.
V této době začínali někteří lidé domestikovat zvířata,chovali. je k dalšímu užitku. Kromě masa tato zvířata poskytovala i mléko. Kulturně-historická hypotéza připisuje v souvislosti s laktózovou tolerancí této změně skladby jídelníčku značný význam - s pra­videlnou konzumací mléka a mléčných výrobků se postupně začala zvyšovat schopnost produkovat laktázu i v dospělosti.

Mutace genu vedla ke schopnosti laktózu štěpit i v do­spělosti, díky čemuž se stalo mléko a mléčné výrobky dalším možným obohacením jídelníčku. Vzhledem k tomu, že je mléko i kvalitním zdrojem živin, bylo pro takto adaptované jedince evolučně prospěšné - jak z hlediska přežití, tak reprodukce. Možnost štěpit laktózu tak byla přenášena do dalších generací. Tato hypotéza však nevysvětluje původ všech laktózových tolerancí. Například u národů v Súdánu či Etiopii je popisován velmi nízký výskyt laktózové tolerance. Přitom jsou krávy a velbloudi a jejich mléčné produkty velmi důležitou složkou jejich životního stylu. Tato skutečnost je vysvětlována tím, že od doby přijetí zvyku u těchto národů chovat tato zvířata a konzumovat jejich produkty ještě neuplynul dostatečný čas pro vytvoření laktózové tolerance. Dalším důvodem může být stěhování národu. A současně také zvyk konzumovat mléko a mléčné výrobky fermentované, tedy s nižším množstvím laktózy.

Aridní klima a hypotéza laktózové tolerance v dospělosti (Cook n al-Torki 1975) popisuje možný vznik laktózové tolerance u pouštních nomádi, kočujících v převážně suchých oblastech světa. Jejich velbloudi mají ve svých hrbech zásoby tuku, díky kterým přežívají i více jak dva týdny bez potravy a vody. V pouštních podmínkách Středního a Blízkého Východu, kde jsou voda i potraviny mohou skupiny nomádů přežít právě díky schopnosti mléko svých velbloudů jako zdroj potravy.
Jako zdroj vody a elektrolytů je zde mléko prostředkem přežití v horkém a suchém počasí.
Tato schopnost štěpit laktózu byla a je pro tyto oby­vatele Arabského poloostrova naprosto nezbytná. Mléko je pro ně jedinečným zdrojem výživy (současně potravina i nápoj), a to hlavně z hlediska hygienické čistoty.

- Geografické souvislosti laktózové tolerance v dospělosti se snaží vysvětlit vysoký výskyt osob s laktózovou tolerancí ve Švédsku a Dánsku. Jde o nejstarší a nejvíce diskutabilní teorii. Tyto oblasti jsou typické nižší expozici slunečního záření a tedy nižší produkci vitaminu D v kůži, nezbytného pro absorpci vápníku. Laktózová to­lerance tak může být zřejmě i kompenzací za nedostatečnou expozici ultrafialovému záření.Mgr. Veronika Březková, MVDr. Halina Matějová

 

Použila jsem informace z kurzu, kterého jsem se zůčastnila: Co nevíte o mléce www.kurzyatac.cz